Napsalsuperspravce
Nebezpečný detail
Ve snaze snížit tepelný únik stavby se poměrně často setkáváme se zateplením soklu, které je zataženo pod úroveň upraveného terénu. Nechtě tak vzniká detail, kterým může dojít k transportu radonu do objektu.
Radon je v zemi v koncentracích řádově 105 Bq/m3 a pokud je pod extrudovaným polystyrénem je ponechána dutina (nalepení na „buchty“) a izolace základu (proti vlhkosti a radonu) je ukončena zároveň se základem, nebo ohnutá dolu po základu Může dojít k transportu radonu do dutin cihel. U zdiva z broušených cihel jsou dutiny celé stěny propojeny a k průniku radonu pak stačí jakýkoliv průraz do stěny. Stačí však i difuse přes stěnu zdiva a vnitřní omítku.
Stejná chyba je v podkladu pro navrhování 13 od Wienerbergera v odstavci 14/23. Podobná situace vzniká i při průniku radonu pod zateplení, protože současné zdivo je bez maltování svislých spar.
Nejde o teoretickou možnost, ale o námi prakticky ověřený případ.
Protiradonová izolace
- Norma ČSN 73 0601 předpokládá, že protiradonová izolace zároveň působí jako hydroizolace. Má na ni tyto nároky:
- má stanovený součinitel difuze radonu
- má stanovený způsob provedení spoje a jeho součinitel difuse
- má dostatečnou životnost
- má odolnost proti korozi
Z praktických důvodů je vhodné, když protiradonová izolace má tažnost
- Norma naopak zakazuje použití:
- nopových fólií (problemazický spoj)
- asfaltových pásů s kovovou vložkou jako jediné izolace (tedy FoAlBitu)
Letitými zkušenostmi volíme pro protiradonové izolace Polyelast, nově stejný Elastard 15 (tedy izolaci z modifikovaného asfaltu s vložkou z polyesterového rouna).
Tuto izolaci jsem schopni dodat (příznivá cena), nebo se zárukou položit.
Provětraná podlaha
Norma ČSN 73 0601 požaduje jako ochranu proti vysokému radonovému indexu provedení všech kontaktních konstrukcí v 1.kategorii těsnosti. Pokud radonový index pozemku přesáhne:
- 200 kBq/m3 při nízké propustnosti podloží pro půdní plyny
- 140 kBq/m3 při střední propustnosti podloží pro půdní plyny
- 60 kBq/m3 při vysoké propustnosti podloží pro půdní plyny
Je třeba k výše uvedené kontaktní konstrukci doplnit větrací systém podloží pod objektem. Ten sestává z provětrané vrstvy (nejčastěji štěrková vrstva tloušťky alespoň 20 cm frakce 16/32), sběrného potrubí (děrované flexibilní trubky ve štěrkové vrstvě) a odvětrání plynotěsnou trubkou nad střechu. (Podrobněji popsáno v dalším příspěvku).
Méně známé jsou ustanovení normy, které stejnou úpravu požadují pokud je pod objektem vytvořena drenážní vrstva s vysokou propustností (tedy např.štěrková vrstva), nebo je-li součástí kontaktní konstrukce podlahové vytápění. To je dnes velice častý případ. Jde o požadavek normy, dosud nemáme poznatek, že by absence větracího systému v kombinaci s podlahovým vytápěním byla důvodem zvýšeného OAR při kolaudačním měření.
Opatření stavby ventilační vrstvou není nákladná záležitost, v případě potíží s radonem je to obrovská výhoda.
Provětraná podlaha – realizace v nové stavbě
Dle ČSN 73 0601 sestává z:
- odsávacího potrubí, které se ukládá do štěrkové drenážní vrstvy (mocné minimálně 15 mm). Umisťuje se pod celý objekt. Vzdálenost jednotlivých větví má být 2-4 m. Většinou se volí perforovaná plastová trubka (husí krk) průměru 80-100 mm, pokud je odtah zajišťován ventilátorem postačí 50-70 mm.
- propojovací části. Jde o vodorovný díl spojující jednotlivé smyčky, nebo paprsky odsávacího potrubí. Na obrázku je jedna z mnoha možností provedení, na první odbočce je ukázka napojení odsávacího potrubí – husí krk. Do T kusu se napojuje odsávací potrubí.
- odsávacího potrubí. Odvádí vzduch z propojovací části, nejlépe nad střechu objektu. Podtlak je zajišťován výškou potrubí (komínový efekt), nebo pomocí ventilátoru. Pokud odsávací potrubí prochází vnitřní částí domu je třeba jej provést plynotěsně. Většinou volíme novodurovou trubku průměru 150-200 mm. Při použití ventilátoru postačí 80-25 mm. Nad střechou opatříme potrubí ventilační hlavicí.
Jako negativní důsledek je třeba uvést, že systém může přispívat k vysoušení podloží